Hrdinové v oflajnu - Člověk dokáže víc, než si myslí Rozhovor s Klárou Novotníčkovou, účastnicí kurzu Hrdinové v oflajnu

Dětské příměstské tábory u Hájenky probíhají již řadu let. V loňském roce se však organizátoři rozhodli rozšířit nabídku o kurzy pro dospívající ve věku 12 - 16 let. Děti generace Z, které vyrostly ve světě internetu, postavili pořadatelé výzvám reálného života. Kurzy pro mládež byly původně experimentem, který však dopadl nad očekávání. Mladí lidé strávili týden v Holešově a blízkém okolí a věnovali se nejrůznějším projektům.
Jaké to bylo zažít netradiční kurz na vlastní kůži? Proč stojí za to vystoupit ze své komfortní zóny? A kolik práce dá uvařit oběd z vlastnoručně nasbíraných surovin? Přečtěte si rozhovor s jednou z účastnic kurzu, Klárou Novotníčkovou (14 let).
DSC_1106.jpg

Proč ses rozhodla vyrazit na kurz Hrdinové v oflajnu?
Překvapilo mě, když jsem na webu našla kurz pro mládež pro věkovou kategorii 13-16 let. Rok, dva zpátky mi bylo celkem jedno, jestli jsem byla s třináctiletými nebo s osmiletými. Ale teď jsem už trochu starší, proto jsem se toho hned chytla. Zaujalo mě především téma kurzu, protože to bylo něco aktuálního, co se pořád řeší (dospívající versus internet). Zajímalo mě, jaký na to budou mít ostatní účastníci názor.

Co jsi od kurzu očekávala?
Popravdě jsem očekávala, že to bude super, jako vždy. A bylo. Nic konkrétního jsem si nepředstavovala. Jenom jsem doufala, že si jako starší sedneme a budeme skvělá parta.

Čemu jste se na kurzu věnovali?
Věnovali jsme se všemu možnému od přírody až po pomoc lidem. Her sice nebylo tolik jako vždy, ale nevadilo to. Všechny ty aktivity to parádně nahradily. Jako příklad bych uvedla asi projekt, v němž jsme se rozhodli podpořit holešovské seniory. Udělali jsme to tak, že jsme upekli sušenky, které jsme pak rozdávali lidem ve městě. Kdo chtěl, mohl nám za ně dát dobrovolný příspěvek. No a upřímně jsem dřív netušila, jaké to je chodit za neznámými lidmi, nabízet jim věci a mluvit s nimi. Je to určitě těžší než si všichni myslí. Za tuhle zkušenost jsem moc ráda, protože mi to pomohlo změnit názor na ty, kteří dělají podobnou práci. Teď už ale vím, jak se cítí a jaký je to pocit, když vás ostatní ani nevyslechnou. Peníze jsme nakonec věnovali holešovské charitě na pomoc seniorům.

Jaký program/okamžik se ti na kurzu líbil nejvíc a proč?
Na to je těžké odpovědět. Ale asi bychom se všichni z tábora shodli, že to byla přespávačka v Kurovickém lomu. To bylo parádní. Usínat s oblohou plnou hvězd a probudit se s modrým nebem nad hlavou stojí za to. Nikdy jsem takhle “sama” v přírodě nepřespávala, ale díky tomuto zážitku bych do toho šla hned znova.

Co tě během týdenního kurzu nejvíce překvapilo?
Jak to bylo zaměřené na všemožná témata a kolik jsme toho vlastně stihli. Taky to, jak jsme se v uvozovkách museli postarat sami o sebe. Také programová náplň kurzu byla z velké části na nás. Mohli jsme si sami vybrat co chceme a nechceme dělat. Vedoucí nám to vždy pomohli jen trochu zrealizovat.

Co zajímavého ses na kurzu dozvěděla nebo naučila?
Naučila jsem se, že dokážete víc než si myslíte, že zvládnete věci o kterých jste si mysleli, že na ně nikdy nenarazíte. Díky takovým kurzům máte možnost vyzkoušet, co dokážete. Zjistíte, jak rychle zvládnete něco vymyslet nebo třeba na co máte talent. Já jsem si upřímně nemyslela, že vůbec zvládneme uvařit oběd z věcí, co dům dal. Ale podařilo se.

Jela bys na podobnou akci znova?
Určitě. Na další takový letní kurz se samozřejmě znovu přihlásím a už teď se nemůžu dočkat. Zažít tolik zážitků za jeden týden je prostě super. Na kurzu se naučíte spoustu nových věcí, které vám dají zase o trošku jiný pohled na svět. A taky poznáte spoustu nových milých lidí, kteří vám pomůžou a vyjdou vstříc, když potřebujete. A za to jsem moc ráda!

Více informací o kurzech pro mládež najdete zde.