Závodníky Holešov night race letos zaskočily Bludičky Pár řádků o nejdrsnějším outdooru v regionu.

Tma, zima, déšť, cesty plné bahna, vlastní strategie, pestré úkoly, týmový parťák, extrémní únava, ticho lesa i společná zábava. To vše byl letošní Holešov night race - nejdrsnější outdoor podnik v regionu.

Do organizace Holešov night race (HNR) jsme se pustili již po čtvrté. Každý předcházející ročník jsme pro závodníky připravili zajímavou verzi závodu a letos to bylo zase trošku jiné a opět velmi náročné.

Předpověď počasí byla nešťastná. Déšť, zase déšť a zima. A tím pádem také mokro v botách, mokro všude, četná zdravotní rizika, podmáčené a bahnité lesní cesty a samozřejmě také nálada pod psa u závodníků, kteří čekali krásnou říjnovou noc plnou hvězd.

Náš tým má sraz na hájence v holešovském zámeckém parku v den závodu už kolem 8. hodiny. "Prší, vole", říkáme si upřímně nahlas, když sledujeme miliony padajících kapek vody skrze okna hájenky. Poté zapalujeme oheň v kamnech, vaříme si první várku černého čaje a sledujeme v mobilních aplikacích, zda se situace zlepší či nikoliv.

Rozhodujeme se rozeslat všem závodníkům zprávu, že jsme připraveni a přestože bude možná pršet, všichni to zmáknou. Jeden píše, že nakonec nemá hlídání, druhej na to kašle. To je vše, zbytek dorazí! To nám dělá velkou radost a motivuje do příprav.

Rozdělujeme si poslední úkoly, jede se nakoupit jídlo, třídí se materiály pro závodníky, je potřeba si také rozkreslit, kdo kde během noci bude, jaký potřebuje materiál, aby na sebe vše hezky navazalo a nevznikaly logistické problémy.

hnr_blog6.jpg

Po páté hodině začínají přijíždět závodníci. Překvapivě panuje pohoda, nikdo špatné počasí neřeší. Ve finále je to jen trošku vody.

V šest večer jdeme do akce. Týmům jsou vysvětlena pravidla, dostávají zadání úvodní šifry a pravidla městské hry. Pro HNR je toto typický start. Nejprve je třeba vyřešit úvodní šifru, která dá závodníkům informaci, jaká místa je potřeba oběhnout v rámci městské hry.

Základní pravidla HNR

Cílem závodníků HNR je získat během tří fází, do kterých je závod rozdělen, co nejvíce bodů na základě vlastní strategie v celkovém časovém limitu 12 hodin.

  1. Městská hra - začíná úvodní společnou šifrou, jejíž vyřešení je nutné pro identifikaci sedmi míst v rámci města, která je nutné v časovém limitu 120 minut navštívit, splnit tamní úkol a získat tím tak sedm klíčů nutných pro vstup do další části.

  2. Hlavní část HNR - správný klíč opravňuje tým převzít si mapu okolí Holešova s 32 checkpointy a 5 stanovišti se speciální disciplínou. Při návštěvě místa s checkpointem tým zapisuje odpověď na otázku uvedenou v přiděleném záznamovém archu, která se týká daného místa (např. v jakém roce byla tato kaplička postavena?). Na stanovištích s disciplínou závodníci plní výzvu, kterou jim zadává přítomný instruktor. Výzvy jsou většinou na čas a nejvíce bodů získává nejrychlejší tým, který splní zadání.

  3. Závěrečná disciplína - je společná pro všechny týmy a začíná na předem určeném místě přesně v 5 hodin ráno a je zpravidla běžeckého charakteru.

hnr_blog2.jpg

Úvodní šifra se vždy zdá být jednodušší během příprav, než poté v samotném závodu. Tma a snaha řešit šifru co nejrychleji se projevuje jako zpomalující faktor. Z povzdálí sledujeme mezi stromy pobíhající týmy, čelovky se mihotají sem a tam. Jemně mrholí, počasí se ale krotí, vypadá to dobře, přátelé.

Do dvaceti minut se daří všem týmům vyřešit šifru a vyrazit do města, kde je čeká sedm různých úkolů. Zavázat oči, dva kroky zpět, dvakrát otočit, dva kroky vpřed a sfouknout svíčku. Dokážeš to? Poznat zvuky zvěře ze stále se opakujícího repráku. Víš, jak se například projevuje jezevec?

hnr_blog3.jpg

Stále mírně prší. Těsně před půl devátou se na předem stanoveném místě začínají sbíhat jednotlivé týmy a odevzdávat výsledky své dvouhodinové práce ve městě. Pouze některým se daří předat výsledný kód ve správném znění, zhruba polovina týmů dělá aspoň jednu chybu, která znamená bodovou srážku. Občerstvují se, přebírají si mapu se záznamovým archem a rychle mizí pryč.

Hlavní část je tady! Na hájence je okamžitý šrumec. Instruktoři Tokaheya přijíždějí ze svých městských stanovišť, rychle přebalují materiál, plní si čaj do termosek a vše nakládají do připravených aut. Jakmile mají vše ready, odjíždí instalovat svá stanoviště do okolních vesnic.

Jsme zvědaví, jakým směrem se týmy vydají. Mají na výběr ze dvou základních možností. Buď se vydají do Dobrotic, dále na Chomýž a poté se budou vracet přes lesy Hostýnských vrchů do Lukovečka, Přílep a zpět do Holešova, nebo obráceně. Když jsme připravovali herní oblast letošního HNR, snažili jsme se ji připravit takovým způsobem, aby to měly týmy v rozhodování 50 na 50.

Kolem půl desáté večer se s informací hlásí Radek s Markétou, kteří drží stráž na disciplíně v Dobroticích: "Máme za sebou první čtyři týmy." Je to jasné, hlavní vlna půjde letos přes Dobrotice.

Z hlediska organizace probíhá celá noc zcela bez problémů. Vzájemně si hlásíme týmy, které navštěvují jednotlivé disciplíny, neprší a od půlnoci se dokonce ukazují hvězdy a obloha se vyjasňuje. MUDr. Bozděch, který každoročně dohlíží na závod jako lékař, si na hájence dokonce dopřává lehkého šlofíka a jako polštář mu výborně slouží jeho velká lékárna plná nástrojů pro první pomoc.

hnr_blog1.jpg

Kolem půl páté ráno začíná být na hájence opět živo. Temnotu parku protínají světla čelovek a týmy zbědované chladným a ostrým vichrem doráží do vyhřáté budovy hájenky. Čaj, svačina, chvíli posedět u hřejivých kamen, to je teď na programu prakticky každého kromě těch, kteří si nestihli splnit disciplínu nacházející se přímo u hájenky. Ti ještě bojují venku a z posledních sil se vydávají na provazový žebřík, který se zhruba v deseti metrech nad zemí magicky ztrácí ve tmě. Vysoko ve výškách je potřeba z mokrého žebříku přešlápnout kolem širokého kmene na nataženou slack lajnu a traverzovat mezi korunami stromů na druhou stranu. Některé týmy to dokonce i vzdávají. Po celé noci v náročných říjnových podmínkách už zkrátka nejsou schopny udělat cokoliv navíc a odpočinek je teď přednější než možnost získat další body.

hnr_blog4.jpg

Pojďme do finále. Poslední disciplína začíná v 5 ráno. Stále je tma a celý závod se nyní přesunuje v rámci zámecké zahrady na jednu ze svých křižovatek. Úkol je jasný. Křižovatka, čtyři směry různých vzdáleností a 20 minut. Cílem účastníků je pokořit co nejvíce metrů, respektive kilometrů, a tím i bodů. Jedno v jakém směru, každý běhá vzdálenost, která mu vyhovuje. Na konci každého úseku je hořící louč a instruktor, který zapisuje jednotlivé výkony. Hraje hudba, je zima, louče si v poklidu plápolají, závodníci v sobě statečně hledají poslední zbytky sil. Nikdo to nevzdává, každý bojuje sám se sebou a za svůj tým. Po dlouhých dvaceti minutách je konec, další ročník HNR po 12 hodinách končí.

HNR je zcela specifická, sportovně zážitková událost, něco mezi turistickým závodem, orientačním během a zážitkovým kurzem nebo hrou. HNR je produktem lektorů a instruktorů zážitkové pedagogiky a jeho hlavním cílem je nabídnout účastníkům možnost nahlédnout za své osobní hranice komfortu a nějakou dobu tam zůstat.

Všem letošním účastníkům děkujeme za účast a těšíme se na příště.

TOP 3 HNR 2019

  1. Bludičky - Michaela Kořistková & Jakub Kořistka
  2. Bramaja - Martin Stoklásek & Jaroslav Stoklásek
  3. Princezny vole - Tereza Lefnerová & Eva Smutná